7.5 C
Brno
Středa, 1 května, 2024
Domůpro MužePODMÍŇOVANÁ MUŽNOST

PODMÍŇOVANÁ MUŽNOST

Stereotypem označujeme předpojaté nebo zjednodušené myšlenky a charakteristiky, které typizují objekt.

Archetypy nám pomáhají rozumět opakujícím se vzorům kolem nás. Slouží jako symboly, které se opakují a jsou sdíleny častokrát i mezikulturně.

Muži, kteří hledají stereotypy, to dělají proto, aby upevnili svoji identitu něčím, co je jen parodií na mužnost, zatímco muži pátrající po významu archetypů touží dostat se k pointě toho, kým jsou nebo by mohli být.

Maskulinita není kostým. Pokud bychom s ní takto nakládali, může být vyměněna jiným kostýmem. Byli bychom jen převraceči kabátů, kteří se chovají podle toho, odkud plynou výhody. Jak se chlap prezentuje světu je důležité, ale není to to, co ho činí mužem.

Mužnost se nedá obléct. A jistě se nedá ani převlékat. Tehdy je jen karikaturou. To, co nosíme uvnitř, se má projevit navenek, opačně to nefunguje. Pokud si obléknu šaty, nestanu se ženou. Pokud budu pít litry piva, nechám si narůst bradu a budu střílet z brokovnice, nestanu se mužem.

Mužské kecy nejsou mužnost. „Ovladač je můj majetek, prázdné koule, plný žaludek, muž má vždy pravdu, můj dům, má pravda…“. Toto je maximálně tak sebeponižující vtip. A ještě špatný vtip.

Muži fungující na podobných „pravdách“ jsou patetická, zahanbující verze chlapa, se kterou se tak mnoho z nás identifikuje. Právě z této verze se těší militantní feministky, které z maskulinity udělaly „slaměného panáka“. Tyto sračky si přivlastnili muži, kteří se nechali zatlačit společností k tomu, aby uvěřili, že všechno, co jim zbylo, jsou kecy o sportu, alkohol a prdění. Všechny podobné hlouposti s radostí přenechejme těm, kteří si s nimi chtějí hrát, skuteční muži jdou dál.

Mužnost není LARP (live action role play). Na různých středověkých a fantasy setkáních si stačí obléknout brnění, přilepit elfské uši a už vás okolí bere jako elfa. Ve skutečnosti hrajete roli, aniž by vám musely být vlastní její základní vlastnosti, nebo charakter. To, že budeme zdůrazňovat nějaké náhodné, viditelné mužské vlastnosti, možná na čas někoho oklame, ale ne nadlouho.

K čemu je vám vzhled kanadského dřevorubce, pokud jste nedůvěryhodný chlap? K čemu byste nosili zbraň, pokud jste příliš zbabělí postavit se na stranu slabšího? Esenciální věci a vnitřní kvality vždy předcházejí těm vnějším, které je vidět na první pohled.

Je něco špatného na zbraních, bradách, dobrém doutníku? Ne, ale muže z tebe neudělají.

Musíme si vypít svůj pohár jedu až do dna? Lekli jsme se představy, že tvrdí muži jsou nebezpeční, a s hrůzou zjišťujeme, čeho jsou schopni slabosti. Namísto toho, abychom pokračovali v odkazu, který dává do popředí čest, odvahu, sebevědomí a sílu, se spokojujeme s pornem, online hrami, alkoholem atd., kterým dovolíme, aby se staly hlavním motivem našich životů. Nechali jsme se oklamat. Jakoby mužnost mohla opravdu vyrůst z toho, že ze sebe uděláme sebestředně přecitlivělé sněhové vločky. Omyl. Skutečná mužnost roste z pěstování ctností.

K degradování maskulinity nepřispívají jen ti, kdo ji zavrhli, ale i ti, kdo uvěřili, že je to o konzumu a stali se tak patetickými, slabými a zdaleka ne nejlepšími verzemi sebe samého.

„Surová mužnost, zbavená morální přetvářky a kostýmů, ta, kterou muži cítí přímo ve svém žaludku, souvisí se schopností být dobrý v tom být mužem v malém gangu mužů, kteří spolu zápasí o přežití.“ Jack Donovan

Předchozí článek
Další článek
- Komerční sdělení -pr clanky

Nejnovější články